Přispějte zde komentáři, vykouzlíte usměv na mé tváři :-)

Všechno má svou světlou stránku

18. července 2012 v 20:39 | Funny Monster |  Téma týdne
V první řadě je třeba uvést, že nezáleží na tom, jestli nadpis zní "Optimismus v dnešní době", nebo "Optimismus před 100 lety". Každá doba měla své problémy a lidský pohled na svět se nezměnil. Někdo je optimista, někdo pesimista. A proto se nedá s určitostí říci, kterých lidí je více. V mnoha článcích jsem se setkala s názorem, že optimismus je v dnešní době vzácnost. Krize sem, krize tam, občas do toho přijde nějaká ta přírodní katastrofa, roste nezaměstnanost... Dějí se různé věci. Všechno tohle zcela jistě ovlnivňuje smýšlení lidí. Ovšem optimismus není o tom, povznést se nad problémy a říct si "Zase bude dobře." Jde hlavně o to, jak na danou situaci pohlížíte a jak jste schopni řešit problémy.
Během války, nebo při morové epidemii měli lidé důvod pohlížet na svět pesimisticky. Potáceli se ve tmě - v nejistotě. Ale i tak se optimismus nevytratil. Je to vlastně obrana psychiky. Mnoho lidí se směje, místo toho, aby plakali. Není to tím, že si pořádně neuvědomují tíhu situace. Vždycky je lepší netrápit se a přistupovat k věcem s chladnou hlavou. Nezatěžovat se myšlenkami na zničenou budoucnost. Všechno jednou dospěje svého konce a život půjde zase dál. Záleží jen na vás, jakým způsobem budete pokračovat ve své cestě. Co tedy vede autory blogů k tomu, aby psali, o optimismu v dnešní době tak pesimisticky? Je to snad tím, že sami jsou pesimisté? A nebo jsou příliš povrchní na to, aby se o dané věci zamysleli do hloubky?

Není pravda, že optimističtí lidé mají na očích růžové brýle. Plně si uvědomují tvrdou realitu a jsou připraveni čelit negativním vlivům a povzbuzovat své okolí. Nikdy není nic tak zlé, jak to vypadá. Ačkoliv se může situace zdát bezvýchodná, všechno má svou světlou stránku. Takto na svět pohlížejí lidé, kteří neradi mrhají časem - problém je třeba vyřešit co nejrychleji a nepropadnout panice a depresi. Optimisté umí žít, umí si užít každou vteřinu života. Dokáží se přenést přes těžké situace, jsou vyrovnaní - život jde dál. Ale neznamená to, že nezažívají krušné chvíle. Většinu negativních emocí však prožijí uvnitř sebe. Myslí do budoucna, kdy se špatné období stane minulostí. Vzpomeňte si na svůj předškolní věk. Zakopli jste a rozbili si koleno o tvrdou, betonovou dlažbu. Co s úsměvem řekla maminka, když vám otřela slzičky, pofoukala bolístku a zalepila ji náplastí? "Než se vdáš, tak se ti to zahojí."

Záleží také na povaze. Setkala jsem se s názorem, že optimistovi je všechno jedno. Tudíž optimista = flegmatik. Zdá se vám toto tvrzení správné? Podle Eysenckovy teorie jsou optimisté nejčastěji sangvinici - vířeční, společenští a veselí. Tato charakteristika mi na takové lidi sedí mnohme více.

S věkem se pohled na svět mění. Děti jsou veselé, hravé, bezstarostné a naivní. Přeberou si věci ve své hlavě a přizpůsobí je vlastní fantasii. Věří pohádkám, které mají vždy šťastný konec.
Dospívající jsou dvojího druhu. První, negativně smýšlející skupinou jsou teenageři, kteří se do tvrdé reality probudí příliš rychle. Nějaká událost jim zkrátka otevře oči a oni si uvědomí, že ne všechno je tak krásné, jako znali z dětství. Taková skutečnost na ně těžce dolehne. Ale stačí k tomu jen málo. Pubescenti obecně jsou často velmi labilní a rozhodí je maličkost. A najednou mají tisíc důvodů propadat depresi. Soustředí se na myšlenky ohledně smrti. Jsou přesvědčeni, že jejich pubertální trable jsou největší na světě. Uchylují se k odlišnému způsobu života. Jsou a chtějí být nepochopeni. Druhá skupina je pravým opakem. Tito lidé na mě působí zase trochu dětinsky. Odvracejí se od řešení problémů. Vyznačují se naivitou, bezstarostností, veselou povahou a hovorností. Ale dokáží utěšit, jsou přátelští a dobře si s nimi popovídáte. Jsou to takoví ti blázínci, kteří si z ničeho nic nedělají a v jednom kuse dostávají "výtlemy".
Když člověk konečně dospěje, stává se z něj realista. Pohlíží na svět s nadhledem, hledá logická vysvětlení, snaží se řešit problémy. A v takovémto realistovi ještě stále přebývá kousek toho optimisty/pesimisty, jímž se stal v mládí.
Na stará kolena se někteří lidé stanou pesimisty. Už mají celý život za sebou, a tak jen čekají na smrt. Častou mají sklony k hypochondrii. Jiní naopak stále užívají života v celé jeho kráse. Věnují se rodině. Jsou si vědomi, že se už pomalu blíží konec, ale netrápí se pesimistickými myšlenkami. Vědí, že s tím stejně nemohou nic udělat, že je to prostě osud.

Podle mně je "nejzdravější" být realista, který na svět pohlíží pozitivně a zároveň racionálně. Vím, že to někdy není lehké. Každý má občas své dny. Ale ať je co nejvíce těch krásných dnů. Život je krátký a nevyzpytatelný. Nikdy nevíte, co vás potká zítra. Žijte naplno!
 


Anketa

Optimista, nebo pesimista?

Optimista! :-D 77.3% (17)
Pesimista... :-( 22.7% (5)

Komentáře

1 Kiyomi | Web | 18. července 2012 v 21:18 | Reagovat

to decko na obrázku je neskutočne zlaté :333

2 myshoolka | E-mail | Web | 18. července 2012 v 21:47 | Reagovat

Myslím, že blogy, kde je na to pohlíženo pesimisticky mají opravdu povrchní autory... snaží se jen "něco" napsat aby jim na blog někdo přišel, a jdou zase od toho... tohle je ale přesnej opak. Kráný článek s myšlenkou.
Přesto ale musím nesouhlasit... podle mě nelza takle ldi rozškatulkovat do skupin (taď mám na mysli ty teenagerovské) pesimisti, kteří se probudí rychle a optimisti, kteří jsou stále děti. Pokud by to bylo tak, já bych byla asi ten dětinský optimista, přestože si myslím, že jsem se probudila, a to dost tvrdě, už   asi v jedenácti letech. Mám těžký život, ale nahlížím na něj pozitivně. Kam mě zařadíš?

3 zelenykavalir | Web | 18. července 2012 v 22:38 | Reagovat

Výstižně napsaný článe. Do ankety bych přidal ještě zlatou střední cestu. Nikdo není jen černý a nebo bílý...

4 myshoolka | E-mail | Web | 18. července 2012 v 22:43 | Reagovat

[2]: ...ale jo, chápu to. Přesto si myslím, že když pořádně poznáš ty "dětinské", poznáš, že mětšina z nich uvnitř tak dětinská není... k tomu by se hodilo takový to "nesuď knihu podle obalu" :)..(nemyslím to zle, jen můj názor... možná jsou opravdu lidě tak "hloupoučcí"...)

5 zelenykavalir | Web | 18. července 2012 v 23:15 | Reagovat

Máš pravdu, že jedna strana obvykle převládá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.